Na okraji mal\u00e9 vesni\u010dky, kde se r\u00e1no po tr\u00e1v\u011b valily hust\u00e9 pruhy mlhy a ve\u010der von\u011bly zahrady m\u00e1tou a tepl\u00fdm chlebem, st\u00e1l \u017elut\u00fd dome\u010dek s modr\u00fdmi okenicemi. V tom dom\u011b bydlela sedmilet\u00e1 Stelka se sv\u00fdmi rodi\u010di a mlad\u0161\u00edm bratrem Filipem. Stelka m\u011bla kudrnat\u00e9 vlasy, hlasit\u00e9 kroky a je\u0161t\u011b hlasit\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e n\u011bco cht\u011bla, cht\u011bla to hned. A kdy\u017e to nedostala, cel\u00fd d\u016fm se ot\u0159\u00e1sal jej\u00edm pl\u00e1\u010dem tak, \u017ee se v kuchyni chv\u011bly l\u017ei\u010dky v hrne\u010dc\u00edch.<\/p>\n
\u201eChci ty \u010derven\u00e9 bonb\u00f3ny!\u201c k\u0159i\u010dela jednoho odpoledne v obchod\u011b tak hlasit\u011b, a\u017e prodava\u010dce sklouzly br\u00fdle z nosu. Maminka se ji sna\u017eila uklidnit a vysv\u011btlovala j\u00ed, \u017ee doma u\u017e maj\u00ed sladkost\u00ed dost, ale Stelka se vrhla na zem mezi pytle brambor a na\u0159\u00edkala, jako by j\u00ed n\u011bkdo zak\u00e1zal d\u00fdchat. Filip mezit\u00edm ti\u0161e dr\u017eel otce za ruku a stydliv\u011b se d\u00edval na podlahu. Otec jen unaven\u011b povzdechl a bonb\u00f3ny zaplatil, aby se v obchod\u011b kone\u010dn\u011b uklidnilo.<\/p>\n
Tak to bylo skoro ka\u017ed\u00fd den. Jednou cht\u011bla do vlas\u016f obrovskou stuhu, jindy dal\u0161\u00ed panenku nebo t\u0159i kope\u010dky zmrzliny m\u00edsto jednoho. Kdy\u017e rodi\u010de \u0159ekli \u201ene\u201c, Stelka za\u010dala k\u0159i\u010det, plakat a dupat. Byla p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee ten, kdo k\u0159i\u010d\u00ed nejhlasit\u011bji, v\u017edycky vyhraje. A proto k\u0159i\u010dela \u010dasto.<\/p>\n
Jednoho ve\u010dera, kdy\u017e se obloha zbarvila do tmav\u011b modra a v\u00edtr rozhoupal v\u011btve star\u00e9 hru\u0161ky u domu, sed\u011bla rodina u ve\u010de\u0159e. Maminka p\u0159ipravila brambor\u00e1ky a je\u0161t\u011b hork\u00e9 je pokl\u00e1dala na st\u016fl. Filip se t\u011b\u0161il, proto\u017ee cel\u00fd den pom\u00e1hal t\u00e1tovi na zahrad\u011b a m\u011bl hlad jako mal\u00e9 medv\u00edd\u011b po zim\u011b. Stelka si v\u0161ak v\u0161imla, \u017ee Filip dostal o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed brambor\u00e1k.<\/p>\n
\u201eTo nen\u00ed f\u00e9r!\u201c vyk\u0159ikla tak prudce, \u017ee se j\u00ed sklenice posko\u010dila po stole. \u201eChci v\u011bt\u0161\u00ed! V\u011bt\u0161\u00ed! Hned!\u201c<\/p>\n
Maminka j\u00ed klidn\u011b vysv\u011btlovala, \u017ee Filip cel\u00fd den pracoval a m\u011bl velk\u00fd hlad, ale Stelka se nedala zastavit. Dupala nohama, m\u00e1vala rukama a plakala tak hlasit\u011b, a\u017e se na parapetu rozt\u0159\u00e1sla mal\u00e1 keramick\u00e1 ko\u010dka. V tu chv\u00edli se venku ozval podivn\u00fd zvuk. N\u011bco mezi hromov\u00fdm dun\u011bn\u00edm a k\u00fdch\u00e1n\u00edm obrovsk\u00e9ho obra.<\/p>\n
Otec otev\u0159el okno a v\u0161ichni p\u0159ekvapen\u011b vystr\u010dili hlavy ven. Nad st\u0159echou domu se vzn\u00e1\u0161el mal\u00fd \u0161ed\u00fd obl\u00e1\u010dek. Nebyl v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ovce, ale vypadal velmi nafoukl\u00fd. Chv\u00edli se jen pohupoval ve v\u011btru a pak tenk\u00fdm pisklav\u00fdm hlasem zopakoval: \u201eV\u011bt\u0161\u00ed! V\u011bt\u0161\u00ed! Hned!\u201c<\/p>\n
Filip se rozesm\u00e1l tak prudce, \u017ee mu kousek placky spadl zp\u00e1tky na tal\u00ed\u0159. M\u00e1ma s t\u00e1tou se na sebe nech\u00e1pav\u011b pod\u00edvali a Stelka se ura\u017een\u011b zamra\u010dila.<\/p>\n
\u201eTo jsem ne\u0159ekla a\u017e tak o\u0161kliv\u011b,\u201c zamumlala.<\/p>\n
Obl\u00e1\u010dek se zato\u010dil ve vzduchu a zap\u00edskal je\u0161t\u011b hlasit\u011bji: \u201eTo je ale o\u0161kliv\u00e9! To je ale o\u0161kliv\u00e9!\u201c<\/p>\n
Od toho ve\u010dera se nad jejich domem vzn\u00e1\u0161el podivn\u00fd obl\u00e1\u010dek, jako by tam byl p\u0159ilepen\u00fd. A co bylo nejhor\u0161\u00ed, opakoval ka\u017ed\u00fd Stelkin v\u00fdk\u0159ik je\u0161t\u011b hlasit\u011bji ne\u017e ona sama. Kdy\u017e r\u00e1no k\u0159i\u010dela, \u017ee nechce vst\u00e1vat, obl\u00e1\u010dek bur\u00e1cel nad vesnic\u00ed: \u201eNechci vst\u00e1vat!\u201c Kdy\u017e se zlobila, \u017ee si nem\u016f\u017ee vz\u00edt bratrovy pastelky, obl\u00e1\u010dek to zopakoval tak siln\u011b, a\u017e sousedovi spadla jablka ze stromu na plot.<\/p>\n
Zpo\u010d\u00e1tku si Stelka myslela, \u017ee je to z\u00e1bavn\u00e9. Dokonce se sna\u017eila k\u0159i\u010det je\u0161t\u011b hlasit\u011bji, aby sly\u0161ela, jak obl\u00e1\u010dek v\u0161echno zopakuje. Vesnick\u00e9 slepice v\u0161ak p\u0159estaly sn\u00e1\u0161et vejce, soused\u016fv pes za\u010dal v\u00fdt poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e obl\u00e1\u010dek zak\u0159i\u010del, a star\u00e1 pan\u00ed Mrkvov\u00e1 si musela b\u011bhem odpoledn\u00edho sp\u00e1nku d\u00e1vat na hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/p>\n
Jednoho dne se maminka pokou\u0161ela up\u00e9ct makov\u00fd kol\u00e1\u010d. Kuchyn\u00ed se linula sladk\u00e1 v\u016fn\u011b vanilky a tepl\u00e9ho t\u011bsta, kdy\u017e Stelka zahl\u00e9dla, \u017ee maminka namazala posledn\u00ed l\u017e\u00edci marmel\u00e1dy Filipovi na chleba. V tu chv\u00edli se zhluboka nadechla a spustila takov\u00fd k\u0159ik, \u017ee obl\u00e1\u010dek vzru\u0161en\u00ed se zv\u011bt\u0161il t\u00e9m\u011b\u0159 na dvojn\u00e1sobek.<\/p>\n
\u201eJ\u00e1 taky chci marmel\u00e1du! Cel\u00fd poh\u00e1r jen pro sebe!\u201c k\u0159i\u010dela.<\/p>\n
\u201eCel\u00fd poh\u00e1r! Cel\u00fd poh\u00e1r!\u201c zah\u0159m\u011bl obl\u00e1\u010dek.<\/p>\n
V tu chv\u00edli se cel\u00fd kom\u00edn zachv\u011bl. Z oblaku se vy\u0159\u00edtil prudk\u00fd v\u00edtr a z police spadla sklenice s moukou. B\u00edl\u00e1 mouka se rozpr\u00e1\u0161ila po cel\u00e9 kuchyni, po stole, po \u017eidl\u00edch i po otcov\u00fdch vlasech, tak\u017ee vypadal jako star\u00fd d\u011bde\u010dek ze zasn\u011b\u017een\u00e9 krajiny. Filip se nejprve rozesm\u00e1l, ale kdy\u017e uvid\u011bl mat\u010din unaven\u00fd v\u00fdraz, ztichl.<\/p>\n
Maminka se pomalu posadila na \u017eidli a ot\u0159ela si \u010delo. Stelka si poprv\u00e9 v\u0161imla, jak unaven\u00e9 o\u010di maminka m\u011bla. T\u00e1ta po pr\u00e1ci je\u0161t\u011b opravoval plot, m\u00e1ma ukl\u00edzela, va\u0159ila a starala se o dom\u00e1cnost, a te\u010f museli oba znovu ukl\u00edzet kuchy\u0148 kv\u016fli jej\u00edmu k\u0159iku.<\/p>\n
Stelka v\u0161ak st\u00e1le je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b v\u0161emu nerozum\u011bla. Kdy\u017e se jej\u00ed rodi\u010de ve\u010der bavili o tom, \u017ee u\u017e nemaj\u00ed s\u00edlu ka\u017ed\u00fd den poslouchat ten k\u0159ik, ura\u017een\u011b zalo\u017eila ruce a zamumlala si pod nos, \u017ee ji nikdo nem\u00e1 r\u00e1d. Obl\u00e1\u010dek to zopakoval tak smutn\u00fdm hlasem, \u017ee se na chv\u00edli zti\u0161il dokonce i v\u00edtr.<\/p>\n
Dal\u0161\u00ed den se ve vesnici konal mal\u00fd jarmark. Na n\u00e1m\u011bst\u00ed hr\u00e1la harmonika, ve vzduchu von\u011bly pra\u017een\u00e9 o\u0159echy a d\u011bti pob\u00edhaly mezi st\u00e1nky s barevn\u00fdmi bal\u00f3nky. Stelka si moc p\u0159\u00e1la velk\u00e9ho ply\u0161ov\u00e9ho medv\u011bda v modr\u00e9m klobouku. Rodi\u010de j\u00ed v\u0161ak \u0159ekli, \u017ee dnes sta\u010d\u00ed pen\u00edze jen na malou sladkost a limon\u00e1du pro ob\u011b d\u011bti.<\/p>\n
Stelka se okam\u017eit\u011b nadechla, aby za\u010dala k\u0159i\u010det. Jen\u017ee obl\u00e1\u010dek byl p\u0159ipraven\u00fd d\u0159\u00edv ne\u017e ona.<\/p>\n
\u201eChci medv\u011bda! Hned!\u201c za\u0159val tak, \u017ee to zazn\u011blo po cel\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n
Lid\u00e9 se ohl\u00e9dli. Jeden p\u00e1n se tak vyd\u011bsil, \u017ee si sedl do ko\u0161e s kapustou. Prodejce bal\u00f3nk\u016f v \u0161oku pustil \u0161\u0148\u016frky a deset bal\u00f3nk\u016f odlet\u011blo p\u0159\u00edmo do nebe. Dokonce i harmonik\u00e1\u0159 p\u0159estal hr\u00e1t a zmaten\u011b se d\u00edval nahoru.<\/p>\n
Stelka cel\u00e1 zrudla. Poprv\u00e9 j\u00ed nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, \u017ee v\u0161ichni sly\u0161\u00ed jej\u00ed v\u00fdk\u0159ik. Filip st\u00e1l vedle n\u00ed s mal\u00fdm poh\u00e1rkem limon\u00e1dy a ti\u0161e \u0159ekl: \u201eDal bych ti polovinu sv\u00e9, kdybys cht\u011bla.\u201c<\/p>\n
Byla to \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u00e1 slova, ale Stelku se p\u0159i nich zvl\u00e1\u0161tn\u011b sev\u0159elo srdce. Filip se s n\u00ed d\u011blil t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy. O pastelky, kol\u00e1\u010de i m\u00edsto u okna. A ona mu za to v\u011bt\u0161inou jen vytrhla hra\u010dku nebo se na n\u011bj zlobila.<\/p>\n
Na cest\u011b dom\u016f se obl\u00e1\u010dek vzn\u00e1\u0161el nad st\u0159echami a ti\u0161e si mumlal posledn\u00ed v\u00fdk\u0159iky, jako by u\u017e i on byl z toho v\u0161eho unaven\u00fd. Stelka se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edvala a poprv\u00e9 ji napadlo, \u017ee ten obl\u00e1\u010dek mo\u017en\u00e1 nen\u00ed trest, ale zrcadlo jej\u00edho vlastn\u00edho chov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
Ve\u010der za\u010dalo siln\u011b pr\u0161et. Kapky bubnovaly na st\u0159echu a v\u00edtr se proh\u00e1n\u011bl mezi stromy. Maminka p\u0159ipravovala \u010daj a tat\u00ednek ukl\u00e1dal d\u0159evo do kamen. Filip si ve sv\u00e9m pokoji stav\u011bl v\u011b\u017e z kostek. Stelka se nudila a cht\u011bla bratrovi vz\u00edt tu nejv\u011bt\u0161\u00ed modrou kostku.<\/p>\n
\u201eTo je moje!\u201c zvolal Filip a p\u0159itiskl kostku k hrudi.<\/p>\n
\u201eDej mi to!\u201c vyk\u0159ikla Stelka.<\/p>\n
Mrak se zachv\u011bl a zak\u0159i\u010del tak hlasit\u011b, \u017ee se rozbilo okno v podkrov\u00ed. Prudk\u00fd v\u00edtr rozfoukal Filipovu v\u011b\u017e z kostek po cel\u00e9 m\u00edstnosti. Mal\u00fd chlapec si sedl na zem a o\u010di se mu zalily slzami.<\/p>\n
Tentokr\u00e1t se v\u0161ak nerozplakal nahlas. Jen ti\u0161e sb\u00edral kostky ze zem\u011b. To bylo hor\u0161\u00ed ne\u017e k\u0159ik. Stelka sledovala, jak Filip opatrn\u011b skl\u00e1d\u00e1 rozpadlou v\u011b\u017e zp\u011bt do krabice, a najednou ji n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 n\u011bco zabolelo.<\/p>\n
M\u00e1ma ve\u0161la do pokoje, zav\u0159ela okno a unaven\u011b \u0159ekla: \u201eV\u0161ichni se sna\u017e\u00edme, Stelko. Ale kdy\u017e po\u0159\u00e1d k\u0159i\u010d\u00ed\u0161, je u n\u00e1s doma smutno.\u201c<\/p>\n
V m\u00edstnosti nastalo ticho. Dokonce i obl\u00e1\u010dek ml\u010del.<\/p>\n
Tu noc nemohla Stelka dlouho usnout. Sly\u0161ela, jak rodi\u010de ti\u0161e ukl\u00edzej\u00ed v kuchyni, jak v\u00edtr \u0161ust\u00ed list\u00edm a jak Filip v sousedn\u00ed posteli klidn\u011b d\u00fdch\u00e1. Vzpomn\u011bla si na otcovu hlavu zapr\u00e1\u0161enou moukou, na mat\u010diny unaven\u00e9 o\u010di i na bratrovu rozpadlou v\u011b\u017e. Uv\u011bdomila si, \u017ee v\u017edy myslela jen na to, co chce ona sama.<\/p>\n
R\u00e1no vstala neobvykle brzy. V kuchyni je\u0161t\u011b von\u011bl \u010derstv\u00fd chl\u00e9b a oknem sv\u00edtilo jemn\u00e9 slunce. Maminka zrovna p\u0159ipravovala sn\u00eddani, kdy\u017e Stelka nesm\u011ble \u0159ekla: \u201eMami\u2026 m\u016f\u017eu ti pomoct?\u201c<\/p>\n
M\u00e1ma p\u0159ekvapen\u011b zvedla obo\u010d\u00ed. \u201eV\u00e1\u017en\u011b?\u201c<\/p>\n
Stelka jen p\u0159ik\u00fdvla. Bez rept\u00e1n\u00ed odnesla tal\u00ed\u0159e na st\u016fl a dokonce dovolila Filipovi, aby si vzal v\u011bt\u0161\u00ed hrnek s kakaem. Obl\u00e1\u010dek se vzn\u00e1\u0161el za oknem a podivn\u011b se zmen\u0161il. Vypadal m\u00e9n\u011b nafoukl\u00fd ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n
Po sn\u00eddani \u0161el otec opravit podkrovn\u00ed okno, kter\u00e9 v\u010dera rozbil v\u00edtr. Stelka se k n\u011bmu p\u0159idala a pod\u00e1vala mu h\u0159eb\u00edky. Moc j\u00ed to ne\u0161lo a jeden h\u0159eb\u00edk j\u00ed dokonce spadl p\u0159\u00edmo do kbel\u00edku s barvou, a\u017e to otci c\u00e1klo na kalhoty. Otec se v\u0161ak m\u00edsto toho, aby se rozzlobil, rozesm\u00e1l.<\/p>\n
\u201eNo p\u00e1ni, pomocnice,\u201c zasm\u00e1l se.<\/p>\n
I Stelka se rozesm\u00e1la. Poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b se v dom\u011b neoz\u00fdval sm\u00edch kv\u016fli jej\u00edmu k\u0159iku, ale kv\u016fli n\u011b\u010demu vesel\u00e9mu.<\/p>\n
Odpoledne Filip vyt\u00e1hl sv\u00e9 kostky a za\u010dal z nich znovu stav\u011bt vysokou v\u011b\u017e. Stelka se k n\u011bmu ti\u0161e posadila.<\/p>\n
\u201eM\u016f\u017eu n\u011bjak pomoct?\u201c zeptala se.<\/p>\n
Filip se na ni chv\u00edli podez\u00edrav\u011b d\u00edval, ale pak p\u0159ik\u00fdvl. Spole\u010dn\u011b stav\u011bli tak vysokou v\u011b\u017e, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 dosahovala a\u017e k parapetu. Kdy\u017e se jedna \u010d\u00e1st naklonila, Stelka u\u017e cht\u011bla vyk\u0159iknout, \u017ee to Filip pokazil, ale zadr\u017eela dech. M\u00edsto toho klidn\u011b \u0159ekla: \u201eZkusme to opravit spole\u010dn\u011b.\u201c<\/p>\n
V tu chv\u00edli se nad domem ozvalo tich\u00e9 \u201epuf\u201c. \u0160ed\u00fd obl\u00e1\u010dek se za\u010dal zmen\u0161ovat jako chom\u00e1\u010dek vaty ve vod\u011b. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se vzn\u00e1\u0161el nad st\u0159echou a pak se rozpadl na mal\u00e9 b\u00edl\u00e9 obl\u00e1\u010dky, kter\u00e9 v\u00edtr jemn\u011b odnesl nad pole.<\/p>\n
Filip vyb\u011bhl k oknu. \u201ePod\u00edvej! On zmizel!\u201c<\/p>\n
Stelka se usm\u00e1la. Tentokr\u00e1t nemusela k\u0159i\u010det, aby si j\u00ed n\u011bkdo v\u0161iml. Maminka ji pohladila po vlasech a tat\u00ednek j\u00ed polo\u017eil ruku na rameno. V dom\u011b bylo najednou ti\u0161eji, ale z\u00e1rove\u0148 veseleji ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n
Ve\u010der se v\u0161ichni spole\u010dn\u011b posadili ke stolu. Maminka p\u0159inesla tepl\u00fd makovn\u00edk a nalila kakao. Filip dostal prvn\u00ed kousek, ale Stelce to u\u017e nevadilo. Dokonce mu sama posunula tal\u00ed\u0159 bl\u00ed\u017e.<\/p>\n
Venku se na obloze pomalu rozsv\u011bcovaly hv\u011bzdy a v\u00edtr si jemn\u011b pohr\u00e1val s listy hru\u0161ky u domu. Stelka se op\u0159ela o \u017eidli a spokojen\u011b se zakousla do makov\u00e9ho kol\u00e1\u010de. Uv\u011bdomila si, \u017ee doma je mnohem hez\u010d\u00ed, kdy\u017e se lid\u00e9 navz\u00e1jem klidn\u011b poslouchaj\u00ed a mysl\u00ed i jeden na druh\u00e9ho.<\/p>\n
A i kdy\u017e m\u011bla ob\u010das je\u0161t\u011b chu\u0165 k\u0159i\u010det, v\u017edy si vzpomn\u011bla na ten \u0161ed\u00fd, vyk\u0159i\u010den\u00fd obl\u00e1\u010dek, kter\u00fd opakoval v\u0161echno, co \u0159ekla. Pak se rad\u011bji zhluboka nadechla a zkusila mluvit ti\u0161eji. A skute\u010dn\u011b, \u010dasto pr\u00e1v\u011b tehdy dostala v\u00edc objet\u00ed ne\u017e v\u0161ech bonb\u00f3n\u016f na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n
Kdy\u017e \u010dlov\u011bk mysl\u00ed jen na sv\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017ee p\u0159estat vn\u00edmat \u00fanavu, starosti a laskavost lid\u00ed kolem sebe. Klidn\u00e1 slova a ohleduplnost dok\u00e1\u017eou doma vyvolat v\u00edce radosti ne\u017e k\u0159ik a hn\u011bv.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Sedmilet\u00e1 Stelka si myslela, \u017ee k\u0159ikem a pl\u00e1\u010dem dostane v\u0161echno, co chce. Jednoho ve\u010dera se nad jejich domem objevil podivn\u00fd \u0161ed\u00fd obl\u00e1\u010dek, kter\u00fd ka\u017ed\u00fd jej\u00ed v\u00fdk\u0159ik opakoval je\u0161t\u011b hlasit\u011bji. Zat\u00edmco se rodi\u010de tr\u00e1pili s nepo\u0159\u00e1dkem a mlad\u0161\u00ed bratr Filip smutn\u011b sed\u011bl v kout\u011b, Stelka za\u010dala zji\u0161\u0165ovat, \u017ee doma nen\u00ed sama. Jemn\u00e1 v\u00fdchovn\u00e1 poh\u00e1dka o ohleduplnosti, rodin\u011b a s\u00edle klidn\u00fdch slov.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":1805,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"ppp_snb_config":"{\"preset\":\"boy_girl\",\"single_label\":\"Meno zvieratka\",\"single_key\":\"zviera\",\"single_gender\":\"masculine\",\"default_names\":{\"boy\":\"Toro\",\"girl\":\"Lila\"}}","footnotes":""},"categories":[14,11,10,50],"tags":[46,172,174,28,62,173],"class_list":["post-1803","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pre-deti-vo-veku-4-8-rokov","category-rodina-a-domov","category-vesele-a-vtipne-rozpravky","category-vychovne-rozpravky","tag-emocie","tag-krik","tag-oblacik","tag-ponaucenie","tag-rodina","tag-vychovna-rozpravka"],"blocksy_meta":[],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1803","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1803"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1803\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1804,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1803\/revisions\/1804"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1805"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1803"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1803"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/rozpravkypredspanim.sk\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1803"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}