Samko a mlýn plný tikajících Minutek

Na konci malé horské vesničky stál starý mlýn s velkým dřevěným kolem, které se už dávno netočilo, ale každý večer odtud bylo slyšet jemné tikání, jako by tam stovky malých broučků klepaly lžičkami o sklenice. Devítiletý Samko tam rád chodil, protože u mlýna bývalo ticho a ve vzduchu voněla máta smíchaná s vlhkým dřevem.

Jednoho deštivého podvečera se pod mlýnem otevřely malé dvířka, kterých si Samko nikdy předtím nevšiml. Opatrně sestoupil po kamenných schodech a ocitl se v obrovské dílně plné podivných strojů, tikajících koleček a drobných bytostí velkých asi jako jablko. Měli kulatá bříška, čepičky s cinkajícími zvonky a pobíhali sem a tam tak rychle, až za nimi vířil barevný prach.

Uprostřed dílny seděl velký obr Chronos s hustým vousem, do kterého se mu zamotaly tužky, lžičky a dokonce i dvě ponožky. Právě se snažil chytit neposlušnou Minútku, která mu skákala po hlavě a křičela, že nechce uklízet v pondělí ráno.

Chronos Samkovi vysvětlil, že Minútky pomáhají udržovat pořádek ve dnech a okamžicích. Jenže několik z nich se pohádalo při třídění ranních a večerních okamžiků, a proto ve vesnici vypukl pořádný zmatek. Někde slepice zaspaly během oběda, jinde děti dojedly polévku ještě dříve, než se posadily ke stolu.

Další den se chaos ještě zhoršil. Pekaři těsto vykynulo tak rychle, že mu bochníky vyskakovaly z okna na ulici jako nafouknuté míče. Ve škole se zase jedna hodina táhla tak dlouho, že učiteli narostla pěna na kakau dřív, než stačil dopsat větu na tabuli.

Samko spolu s Chronosem a Minutkami hledali příčinu problému hluboko pod mlýnem. V jedné místnosti objevili velkou hromadu přehozených barevných stužek, které označovaly ranní, polední a večerní chvíle. Malá Minútka jménem Cvik tam seděla celá zamotaná a tvářila se velmi uraženě, protože si myslela, že ji ostatní Minútky nechtějí pustit k večerním chvílím se světluškami.

Když se Samko pokusil pomoci, omylem zatáhl za špatnou stužku a z celé místnosti vyletěly stovky malých budíků. Chronos se je snažil chytat obrovskou síťkou na motýly, ale pokaždé mu nějaký budík přistál na nose a hlasitě zazvonil. Minutky se smíchem válely po zemi a dokonce i Samko se smál tak silně, až mu slzy tekly po tvářích.

Nakonec Samko v klidu roztřídil všechny barevné stužky podle barvy oblohy – světle modré na ráno, zlaté na poledne a tmavě fialové na večer. Minútka Cvik dostala za úkol rozsvítit večerní světýlka, na což byla velmi pyšná, a v celé dílně se opět ozvalo spokojené tikání.

Když se vesnice dalšího rána probudila, všechno fungovalo přesně tak, jak mělo. Snídaně voněla ve správný čas, děti stihly cestu do školy a pekař už nemusel honit bochníky po ulici. Samko se večer vrátil ke starému mlýnu, kde se ve větru jemně otáčelo dřevěné kolo a z podzemí bylo slyšet spokojené cinkání Minútek.

Poučení

I malé věci, jako jsou okamžiky a minuty, mají svůj řád a význam – když je zamícháme, vznikne zmatek. Trpělivost, spolupráce a porozumění druhým dokážou vše znovu uvést do pořádku.

Mini kvíz