Ela a létající lunapark pod hvězdami

Na okraji města stál starý lunapark, jehož vybledlé kolotoče přes den tiše skřípaly ve větru a večer se leskly v měsíčním světle, jako by čekaly na někoho, kdo si ještě pamatuje jejich smích. Desetiletá Ela tam každý večer chodila se svým batohem plným kaštanů a vždy měla pocit, že zpoza zavřených bran slyší tichou hudbu.

Jednoho večera se mezi mraky zablesklo modré světlo a velký řetězový kolotoč se pomalu zvedl ze země. Ela překvapeně otevřela ústa, když se před ní objevil malý mechanický vrabec Tiko s mosaznými křídly, který na ni zamával šroubovitým ocáskem a zakřičel, že lunapark potřebuje pomoc.

Uvnitř starého stanu seděl kouzelník Baltazár v dlouhém kabátě posetém hvězdami a nervózně míchal horké kakao v obrovském hrnku. Řekl Ele, že z létajícího lunaparku vypadly tři hvězdicová ozubená kolečka a bez nich se sny dětí začnou míchat jako ponožky v pračce.

Ela se spolu s Tikem vydala nad město v malém balónovém vozíku. Pod nimi se leskly střechy domů a vítr jim čechral vlasy tak silně, až Tikovi odletěl šroubek z klobouku. Když ji hledali mezi cukrovými balónky, omylem spustili fontánu mýdlových bublin, která Baltazarovi slepila knír do tvaru mašle.

První kolečko našli na vrcholu staré horské dráhy, kde ho hlídala skupinka ospalých holubů. Druhé se kutálelo mezi obrovskými plyšovými medvědy v herně a třetí uvízlo ve stánku s praženou kukuřicí, kde vesele poskakovalo mezi hrnci jako zlatý dukát.

Když se všechna kolečka vrátila na své místo, lunapark se rozzářil tisíci malých světýlek a pomalu se vznesl nad mraky. Kolotoče se tiše točily ve vzduchu, balóny pluly jako barevné ryby a děti ve městě začaly klidně spát.

Ela se ještě chvíli dívala na hvězdy, zatímco Tiko spokojeně podřimoval na jejím rameni. A když se lunapark pomalu vracel zpět na zem, Baltazár jí podal papírovou lízátko ve tvaru měsíce a řekl, že některé noci bývají krásnější než samotné sny.

Poučení

I ty nejmenší součástky mají velký význam – bez nich by velké věci nemohly fungovat. Když pomáháme druhým a nevzdáváme se, dokážeme vrátit radost nejen jim, ale i sobě.