Kouzelná škola ve Zlatém údolí

Malá Kristínka se velmi bála nástupu do školy, protože se obávala, že udělá chyby a ostatní děti se jí budou smát. Jednoho dne přišla do Kouzlné školy ve Zlatém údolí, kde ji přivítala milá paní učitelka Elvíra a noví kamarádi Tomáš, Zuzka a Martin. V kouzelné Světelně zázraků se naučila, že chyby nejsou nic špatného, ale důležitou součástí učení, a že dobří kamarádi a učitelé jí vždy pomohou. Postupně získala sebevědomí, přestala se bát a na konci školního roku už hrdě vyprávěla svůj příběh před celou školou.

Byla jednou jedna malá holčička jménem Kristínka. Měla dlouhé zlatavé vlasy, které se jí vlnily až po ramena, velké zvědavé oči a na krku nosila malý zlatý přívěsek ve tvaru sluníčka, který jí dala maminka, aby měla vždy kousek světla u sebe.

Kristínka se školy velmi bála. Každý večer před spaním se ptala maminky:
„A co když se nenaučím číst? Co když udělám chybu při psaní a všechny děti se mi budou smát? Co když se nenaučím počítat?“

Maminka ji vždy objala a říkala: „Uvidíš, všechno bude v pořádku.“ Ale Kristínka jí nevěřila.

Jednoho krásného podzimního rána, kdy listí na stromech zářilo zlatou a červenou barvou, maminka řekla:
„Dnes je ten velký den, Kristínko. Jdeme do Čarovné školy ve Zlatém údolí.“

Když dorazili do velkého údolí obklopeného starými zlatými stromy, Kristínka se zastavila s otevřenými ústy. Uprostřed údolí stál obrovský, mohutný dub, jaký ještě nikdy neviděla. V jeho kmeni byla velká, zářící okna a dřevěné dveře zdobené vyřezávanými květinami a hvězdičkami. Nad vchodem svítil velký zlatý nápis:
„Vítej ve škole, kde se učíš nejen hlavou, ale i srdcem.“

Uvnitř bylo příjemně teplo, vonělo to dřevem, medovníky a čerstvými jablky. V lavicích seděly další děti: chlapec Tomáš, holčička Zuzka a malý Martin. Paní učitelka se jmenovala Elvíra. Byla vysoká, měla dlouhé stříbřité vlasy a tak milý úsměv, že se člověk hned cítil v bezpečí.

První den byl pro Kristinku velmi těžký. Když paní Elvíra požádala děti, aby napsaly své jméno, Kristince se třásly ruce. Napsala „Kristínka“ se dvěma chybami. Rychle se schovala za své dlouhé vlasy a málem se rozplakala. Bála se, že se jí všichni budou smát.

Po škole seděla smutná pod velkým dubem. Přišel za ní Tomáš.

„Neboj se,“ řekl tiše. „Já jsem na začátku udělal ještě víc chyb. Paní Elvíra říkala, že v téhle škole nejsou chyby nic špatného. Chyby jsou jako semínka – když je zaliješ snahou, vyrostou z nich krásné květiny.“

Druhý den se stalo něco úžasného. Paní Elvíra zavedla děti do Světelny zázraků – velké místnosti, kde se stěny měnily podle toho, co se zrovna učili. Když se učili písmenka, na stěnách vyrostla kvetoucí písmena. Když počítaly, po místnosti poletovala zářící čísla jako motýli. Když vyprávěly příběhy, postavy z pohádek ožily a běhaly po stěně.

Kristínka se nejdřív jen dívala. Pak se ale odvážila. Zkusila napsat větu: „Sluníčko svítí na Zlaté údolí.“ Udělala chybu. Tentokrát se však nikdo nesmál. Zuzka k ní přišla a ukázala jí, jak se to písmenko dá hezky opravit. Martin jí pomohl spočítat jablka.

A tak to probíhalo den za dnem. Kristínka pomalu přestávala mít strach. Naučila se číst své oblíbené pohádky, naučila se počítat až do sta, kreslila krásné obrázky a hlavně se naučila, že je úplně v pořádku, když se něco nepovede napoprvé.

Nejkrásnější den nastal, když spolu s Tomášem, Zuzkou a Martinem vymysleli vlastní dlouhou pohádku o malém odvážném sluníčku. Společně ji přednesli před celou třídou. Kristínka stála před všemi s ruměncem na tváři, ale její hlas byl jasný a silný.

Na konci školního roku stála Kristínka před celou školou s hlavou vztyčenou. Její zlaté sluníčko na krku zářilo jasněji než kdykoli předtím.

Poučení

Největší kouzlo školy nespočívá v kouzlech ani ve svítících stěnách. Největší kouzlo spočívá v tom, že se nemusíme bát chyb. Chyby nám pomáhají růst. Když máme kolem sebe dobré kamarády a milé učitele, zvládneme i to, co se nám zpočátku zdá těžké.

Otázky k zamyšlení

1. Čeho se Kristínka před prvním školním dnem bála nejvíc?

a) Že se tam nebude moci hrát
b) Že udělá chybu a budou se jí smát
c) Že škola bude velmi daleko

2. Co bylo největším kouzlem Kouzlné školy ve Zlatém údolí?

a) Že děti mohly létat
b) Že se tam nikdo nesmíval nad chybami a všichni si navzájem pomáhali
c) Že tam byly celý den sladkosti zdarma

3. Co se Kristínka naučila během celého školního roku?

a) Že musí být vždy nejlepší ve všem
b) Že škola je nudná
c) Že je v pořádku dělat chyby, protože se z nich učíme