Dobrodružství s létajícími ponožkami

Byl jednou jeden chlapec jménem Samuel. Bylo mu sedm let, měl bujnou fantazii a ještě větší hromadu hraček, knih a hlavně ponožek po celé podlaze. Jeho pokoj vypadal, jako by v něm vybuchla duha.

„Samueli, ukliď si pokoj!“ volala maminka každý večer. „Ještě chvilku!“ odpověděl Samuel a raději si šel stavět věž z lega.

Jednoho pátečního večera se však stalo něco neuvěřitelného. Když Samuel usnul, všechny jeho ponožky se probudily. Červené, modré, zelené, i ty s dinosaury, které už dávno ztratily své protějšky. Nejodvážnější byla jedna fialová ponožka s dinosaury – jmenovala se Dinoška.

„Už toho máme dost!“ vykřikla Dinoška. „Dnes v noci budeme volné!“

A v tu chvíli se stalo něco kouzelného. Všechny ponožky se nadechly, začaly se nafukovat jako balónky a… vyletěly do vzduchu! Celý pokoj se naplnil létajícími ponožkami, které se proháněly, dělaly salta, házely se navzájem a strašně se smály.

Samuel se probudil, když mu jedna ponožka přistála přímo na nose. „Co se děje?!“ vykřikl.

„Vítej v ponožkovém chaosu!“ zvolala Dinoška a udělala smyčku kolem lustru.

Samuel se nejdřív bál, ale pak se začal smát. Ponožky ho vzaly na bláznivou jízdu – létal s nimi po pokoji, stavěli z knih překážkovou dráhu a hráli si na schovávanou za skříní. Největší legrace byla, když se pokusily Samuelovi svléknout pyžamo, aby i z něj udělaly „létající ponožku“.

Ale ve dvě hodiny v noci se Dinoška unavila a řekla: „Víš co, Samueli? Létat je sice super, ale když je všude nepořádek, ani my se necítíme dobře. Všechno se nám pletou a ztratíme se.“

Samuel se zamyslel. Rozhlédl se po svém pokoji, který vypadal, jako by jím prošlo tornádo. Potom vzal velký koš a začal uklízet spolu s ponožkami. Ponožky mu pomáhaly – skákaly přímo do koše a přitom dělaly legrační grimasy.

Když byl pokoj hezky uklizený, ponožky se spokojeně srolovaly do párov a usadily se v zásuvce. Dinoška se naposledy usmála a zašeptala:

„Když budeš pravidelně uklízet, občas ti připravíme malé noční letecké představení. Ale jen pokud budeš poslušný!“

Od té doby měl Samuel ve svém pokoji vždy relativní pořádek. A jednou za čas, když byl velmi hodný, zaslechl v noci tiché cinkání a smích… a věděl, že si jeho ponožky jdou trochu zacvičit.

Konec.

Poučení

Co se Samuel naučil? Že pořádek není nuda, ale pomáhá nám najít věci, cítit se dobře a dokonce i zažít větší dobrodružství.

Otázky pro děti

1. Proč se ponožky rozhodly létat?

a) Chtěli se jít podívat do kuchyně
b) V Samuelově pokoji byl docela nepořádek
c) Chtěli si jít zahrát fotbal

2. Jak se jmenovala ta nejodvážnější ponožka?

a) Dinoška
b) Červenka
c) Pletenina

3. Co udělal Samuel, když uviděl ten chaos?

a) Začal plakat a zavolal maminku
b) Začal se smát a uklízet spolu s ponožkami
c) Utekl z pokoje

4. Co slíbily ponožky Samuelovi, pokud bude uklízet?

a) Že mu koupí nové hračky
b) Že mu občas připraví malé noční letecké představení
c) Že se přestěhují k sousedům